Metodické přístupy
Soubor pozorovacích ploch bazálního monitoringu zemědělských půd vznikl v roce 1992, kdy také proběhly první odběry půdních vzorků v základní sítí 190 pozorovacích ploch. V roce 1995 byly odběry zopakovány za použití optimalizované metody vzorkování. O pět let později, v roce 1997, byl založen subsystém kontaminovaných ploch. Na lokalitách charakteristických anorganickým znečištěním jak antropogenního tak geogenního původu vzniklo 27 pozorovacích ploch.
Obr.: Základní subsystém, subsystém kontaminovaných ploch a plochy monitoringu atmosfétické depozice
|
Legenda
|
|
základní subsystém
|
subsystém kontaminovaných ploch
|
 |
orná půda
|
|
orná půda
|
|
trvalé travní porosty
|
trvalé travní porosty
|
|
sadby
|
chmelnice
|
|
vinice
|
|
|
|
chmelnice
|
|
plochy monitoringu atm. depozice
|
Hlavní zásady výběru pozorovacích ploch v základním systému monitoringu:
-
dodržení vzájemného poměru mezi půdními typy tak, aby odpovídal plošnému výskytu půdních typů v České republice,
-
zastoupení kultur podle výskytu v České republice,
-
rovnoměrné rozložení pozorovacích míst na ploše okresu (regionu),
-
vystižení rozdílných výrobních podmínek regionu.
Nejvýznamnější podmínkou pro založení plochy v subsystému kontaminovaných ploch byly nadlimitní (ve smyslu vyhlášky č. 13/1994 Sb.) obsahy rizikových prvků.
Pozorovací plochy jsou definovány jako obdélníky o délce stran 25 x 40m; o celkové rozloze 1000m2. Každá plocha je charakterizovaná zeměpisnými souřadnicemi, morfologií terénu, klimatickými a půdními poměry. V těsné blízkosti každé plochy byla vykopána a popsána pedologická sonda.
V rámci celého souboru pozorovacích ploch monitoringu existují tři odběrová schémata:
• Jednorázové odběry jsou prováděny při výkopu pedologické sondy. Odebírají se neporušené půdní vzorky, tzv. fyzikální válečky ke stanovení vybraných fyzikálních vlastností půd, a porušené půdní vzorky, ke stanovení chemických a fyzikálně-chemických vlastností půd. Tato stanovení jsou provedena na všech pozorovacích plochách sítě monitoringu.
• Základní odběry jsou prováděny v šestileté periodě. Zjišťovány jsou především (agro)chemické vlastnosti půd. Odběry v základní periodě probíhají na všech pozorovacích plochách monitoringu.
• Každoroční odběry jsou zaměřeny na sledování stavu a vývoje znečištění půd organickými polutanty, a na možnou kontaminaci potravinového řetězce prostřednictvím zemědělských plodin. Tyto odběry probíhají na vybraném souboru pozorovacích ploch.
Odběry vzorků při základních odběrech probíhají po úhlopříčkách; odebírají se vždy čtyři dílčí vzorky z ornice a podorničí; při každoročních odběrech se vzorkování provádí metodou „po lomené čáře“.
Vzorky orné půdy se odebírají z ornice (dle mocnosti horizontu, maximálně do 30 cm) a podorničí (30-60 cm), v sadech a vinicích taktéž ze dvou horizontů (0-30 cm, 30-60 cm), na chmelnicích z ornice (10-40 cm) a podorničí (40-70 cm); u trvalých travních porostů ze tří horizontů (0-10 cm, 11-25 cm, 26-40 cm; vždy po odstranění svrchní drnové vrstvy).
V systému monitoringu se provádí následující analýzy:
Jednorázové odběry
• fyzikální charakteristiky půdy (momentní vlhkost, maximální kapilární vodní kapacita, specifická hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, momentní vzdušnost, minimální vzdušná kapacita)
• fyzikálně-chemické charakteristiky půd (potenciální a efektivní kationtová výměnná kapacita, Cox, Ntot, zrnitostní složení)
• chemické parametry (Al, As, Be, Ca, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, K, Mg, Mn, No, Ni, Pb, V, Zn po rozkladu lučavkou královskou)
Základní odběry
• agrochemické parametry (aktivní a výměnná půdní reakce, obsah přístupných živin (P, K, Mg, Ca), obsah přístupných mikroelementů (Cu, Mn, Zn, Fe, B)),
• chemické parametry ( As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn ve výluhu 2M HNO3, Al, As, Be, Ca, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, K, Mg, Mn, No, Ni, Pb, V, Zn po rozkladu lučavkou královskou, obsah Hg)
Každoroční odběry
• organické znečištění půd (PCB, PAH, organochlorové pesticidy),
• obsah rizikových prvků v rostlinách,
• vybrané vlastnosti mikrobiální biomasy.